Hněv

Bohové se vracejí. A hladovějí po krvi a moci!

Proroctví bylo pouhý klam, leč osudový střet Corbana s Nathairem pokračuje dál…

Pevnost Drassil padla po krvavém boji do rukou krále Nathaira alias Černého slunce, který se zmocnil už tří ze sedmi legendárních Pokladů. Nyní usilovně hledá zbývající magické artefakty, aby konečně otevřel bránu do Zásvětí a přivedl do Zemí vyhnanců mocného Asrotha s jeho legiemi démonů. Po jediném muži, jenž by mohl Nathairovy plány zhatit, se slehla zem. Corbana zajali Jötunové, klan obřích válečníků, které se snaží získat na svou stranu. Zbytek rozprášené aliance pod vlajkou Jasné hvězdy se mezitím pokouší znovu sjednotit a pokračovat ve válce proti démonům i jejich spojencům a otrokům. Zápas o osud Zemí vyhnanců se dotýká každého a všichni – muži i ženy, lidé i obři, andělé i démoni – si v něm nakonec budou muset vybrat svou stranu.

Příběh, který velkolepě a nemilosrdně zakončuje fantastickou tetralogii Věrní a padlí, získal v roce 2017 ocenění BookNest Fantasy Award za nejlepší tradičně publikovaný román.

„Každá kniha této série přinesla více temnoty. Zkáza byla obzvláště drsná a krvavá. Hněv je ještě drsnější a krvavější. Věřte, že Gwynne stvořil úchvatné a dokonalé finále série, která rostla od jednoho úspěchu ke druhému.“– The Fantasy Hive

„Série, která slibuje stejnou míru komplexnosti a hloubky jako knihy Roberta Jordana z cyklu Kolo času či Píseň ledu a ohně George R. R. Martina.“ – Library Journal

„Dojemný, strhující a bravurně zkomponovaný Hněv nabízí uspokojivé – a srdcervoucí – vyvrcholení, pod které by se s hrdostí podepsal i sám Tolkien.“ – Fantasy-Faction.com

„Příznivci akční fantasy si tento díl užijí, protože tu najdou množství potyček, duelů, otevřených bitev, nájezdů, léček a ostatních podob boje.“ – Publishers Weekly

„Calidovi mě dát nemůžete,“ ozval se Corban.

Eld se znovu zadíval na Corbana.

„Ty mi nebudeš říkat, co můžu a nemůžu dělat,“ řekl. „To já rozhoduju o tvém osudu.“ Pokrčil rameny, vrhl na Corbana tvrdý pohled. „Jasná hvězda,“zamručel. „Jak ty dny utekly.“ Povzdechl si sám pro sebe. „Musím brát ohled na osud svého klanu, to pochop. Musím udělat, co je nejlepší pro jeho přežití. Ale dokud jsi u nás, bude s tebou zacházeno dobře, s úctou. My jsme lid cti a budeme postupovat tak, jak je správné. A věz jedno: ať už ti určím jakýkoli osud, bude to pro dobro Jötunů. Nejde o nic osobního.“

Tak to je velká útěcha.

„Nemůžeš se postavit na stranu Asrotha,“ nedal se Corban. „Tys zažil Rozštěpení, ty znáš Asrotha líp než my ostatní. Jemu věřit nejde.“

„Viděl jsem, jak Asroth poštval obra proti obrovi, to je pravda,“ připustil šeptem Eld. Jeho ruka začala opět hladit jílec dlouhé dýky. „Ale taky jsem viděl Ben-Elim zaplnit celé nebe jako hejno krvelačných vran, zaclonit slunce, a kam ti letěli, smrt letěla s nimi. Neznali žádné slitování, soucit, odpuštění.“

Corban zavrtěl hlavou. „Můžeme dosáhnout toho, aby to znovu tak daleko nezašlo. Spolu. Ty máš moc něco udělat, moc zajistit, aby se dějiny neopakovaly, aby se nestalo něco horšího.“

Eld se na něj zadíval, přemýšlel.

Poslouchá.

„Jestli se nepostavíš proti Asrothovi, tak on vejde do tohoto světa, stane se tělem, a pak jsme mrtví všichni. Já jsem viděl jenom náznak toho, čeho jsou Kadošim schopní, a už to je strašlivé. Nebude kam se schovat, nebude žádné útočiště, žádný život v míru. Všechny vás povraždí. Připojte se ke mně a spolu můžeme tu záplavu temnoty zastavit.“ – ukázka z knihy