Josef Václav Sládek

Z komentáře Dr. Vladimíra Kováříka k původnímu LP albu 1118 1470 "Josef Václav Sládek" vydanému Supraphonem v roce 1974 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: ...Vrátil se (z Ameriky), ještě nějaký čas tápal až konečně existenčně zakotvil jako středoškolský profesor. Všechen svůj volný čas věnoval literatuře, redigování almanachů, časopisu Lumír, překládání z cizích jazyků i vlastní tvorbě. Druh Vrchlického, Zeyerův, Nerudův, zaujal brzy osobitostí své poezie i svým charakterem. Neokázalý, neoslnivý, nepatetický, prostý jako skřivan z českých polí, zpíval jen o tom, co hluboko prožil a procítil, co prošlo jeho srdcem a jeho myslí… Vytvořil hlubokou, mužnou poezii intimní. Vyzpíval štěstí mladé lásky, ještě trochu v tónech hálkovských, ale záhy poté poznal žal nad ztrátou mladé manželky, s níž prožil sotva rok života, i nové štěstí, když poznal druhou ženu, která pak věrně provázela jeho kroky až do stáří. Zde už připomene Sládek spíše Nerudu než Hálka, ale jen základním laděním, základním přístupem, plachostí, ostychem, ale zároveň vroucností a čistotou citu, v kterém objevuje nové, trvalejší kvality, čím více se blíží podzim a zima života... Čteme-li dnes Sládkovy verše, posloucháme-li je v dnešní interpretaci, je dobře si uvědomit, že jde o dílo velkého básníka, který opustil tento svět před šesti desetiletími a první verše napsal před celým stoletím. Byl synem své doby a ohlasy této doby zaznívají z jeho veršů. Nedovedl se přetvařovat, vše, o čem psal, bylo prožito a procítěno...První Sládkova kniha je z roku 1875, poslední z roku 1909. Za 34 let vzniklo osmnáct knih veršů; vejdou se do dvou svazků včetně překladů z poezie angloamerické, severské a ruské. Doplňuje je 33 svazků her Shakespearových, které Sládek přeložil s takovým citem, že se k nim znovu vracíme i dnes, když máme táž díla v překladech novějších a jazykově modernějších...Představuje v naší poezii 19. století krásný typ básníka zakořeněného v půdě domova, upřímně vlasteneckého, a však s výraznými rysy internacionálního chápání základních otázek životních hodnot, z nichž svoboda člověka, volnost národa a bratrství lidí dominuje v celém jeho díle...JOSEF VÁCLAV SLÁDEK je živý básník. Jeho verše mluví k člověku dnešní doby zvukem dobrého kovu. JOSEF VÁCLAV SLÁDEK (*27. 10.1845 – †28. 6. 1912) .