Matka v české poezii

Z komentáře Františka Branislava k původnímu titulu DV 15201 "Matka v české poezii" vydanému v Supraphonu v roce 1964 a nyní vydávanému poprvé digitálně: Kolikrát byla matka slavena obrazem a sochou, kolikrát oslavena zpěvem a hudbou! Báseň o matce vždycky nás vzruší, něčím nás smiřuje, vede nás k souladu, připomeňme tolik lásky. Rozteskní nás, navrací nám čas něčeho půvabně prožitého. Vzpomínkami na matku, myšlenkami na matku otvírá se kniha nejkrásnější poezie, která všechno prosluní. V rozpomínání voní vždycky ruce matek květem a chlebem, hlínou a ovocem. Nebylo a není básníka, který by nevěnoval verše matce. Jako oslavu, jako vděčnost. Z dlouhé řady literárních tvůrců uslyšíme slova mnohých. Jejich řada dala by se rozšířit. Uslyšíme o matce z různé doby a z různých prostředí, ale pokaždé spojí nás tento hlas s naší nejvlastnější životní cestou. Vzpomínka a myšlenka na matku dopřává nám teplo hladící ruky. Něco v nás něžně okřeje...Při naslouchání veršů a hudby každý jistě zahlédne svou usmívající se matku. Přichází potěšit dobrotou, přichází povzbudit...Matka naučila nás prvním slovům. Vštěpovala nám věrnost k rodné zemi. Od matky přijali jsme dědictví mluvy, všechna ta slova, kterými proudí minulost i dnešek, věčnost národa...Tisíckrát bude uctívána matka, dárkyně života, kterou si proměňujeme v nejlíbeznější píseň. Matka, toť naše krajina, s hrou a zpěvem, s našimi touhami. Průvodkyně našich snah a našeho díla. Všeho našeho počínání...Co lásky a stesku, co něhy a laskání, co litování a touhy splatit dluh, pohladit šedivý vlas, vložit ruku do dlaní! Tolikerá krása prosvětlila všechny ty sloky...Matka je vepsána do srdce nejvroucněji. Když matka žije, hlína voní růžemi a klasy, když matka navždy odešla, vlna hlíny hořkne žalem...Hledáme-li v poezii to nestárnoucí, to věčně působivé, co nás povznáší, co dává odvahu a vede k dobrému, čemu každý rozumí, jsou to básně o matce. A nezáleží na tom, z které jsou doby, jakého jsou ladění. Ty verše žijí v nás sladce, dojímají nás, poznovu probouzí se v nich úcta a obdiv, neskonalá vděčnost za všechno,, co pro nás matka vykonala..