Monolog staré dámy

Hrdinka románu, jejíž děd byl za první republiky finančníkem a matka ji měla jako nemanželské dítě, zdaleka netuší, že ve svých dvaceti letech, ve stejném věku jako ji porodila i její matka, dostane životní nabídku stát se manželkou muže, před kterým je velká životní kariéra. Tuhle životní pouť vypráví žena již v kmetském věku náhodnému a zvláště trpělivému posluchači, který si od ní chce koupit sbírku grafik zděděnou po matce. Několik dní dochází do její vily poblíž Prahy, aby si tu zároveň vyslechl co nejupřímnější výpověď o jejích třech životních láskách, které náhodnou shodou okolností nosily vojenskou uniformu. Jediným jejím manželem byl pozdější generál, který zahynul před začátkem druhé světové války v letadle při návratu z Alžíru. Poté žila s jeho pobočníkem, zpravodajským důstojníkem nasazeným v nacistickém Německu, který později padl na západní frontě. Z dědictví po nich si vždy koupí komplet obrazů soudobých malířů.