Oka mžiky

Básně Kateřiny Mašatové se od konfekčních sbírek dívčí a dámské poezie liší poučeností životní i literární. I když se rozhodně nevyhýbá nejintimnějším tématům, najdeme tu jen minimum banálního sladkobolného vzdychání. Autorka na sebe dokáže být tvrdá, nechybí tu ironie, zejména vůči sobě samé. Nechybí tu nadhled, skryté literární citace a spousta krásných nápadů, poetických i formálních. A nechybí tu ani širší škála životních pocitů, i když ty smutnější, stejně jako často v životě samém, převažují. A tak si OKA mžiky kromě kolegyň v životaběhu může s chutí přečíst i šestašedesátiletý skeptický nevrlec, což tímto dosvědčuju.

Zbývá dodat, že verše Kateřiny Mašatové hezky ladí s ilustracemi Jany Kubáskové.