Sbohem, děvčátko

Z komentáře Vladimíra Justla k původnímu LP albu 1118 2649 "Jiří Wolker Sbohem, děvčátko" vydanému v Supraphonu v roce 1980 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Milostné dopisy Jiřího Wolkra (*29.3.1900 - †3. ledna 1924), adresované Marii Koldové...jsou více než citovým deníkem posledních měsíců krátkého básníkova života. Spolu s verši, které se k nim tematicky vážou a které editor chronologicky vřadil mezi jednotlivé listy, jsou především svědectvím vášnivé touhy žít, vůle bojovat za lepší svět, zoufalého zápasu o život, morální síly a lidské zralosti básníkovy, jsou svědectvím jeho hluboké citovosti. Jsou to dopisy prosté a jednoduché, věrný obraz života. S odstupem času se staly svědeckou literaturou, která má svou básnickou cenu, je integrální součástí autorova díla...Kompozice Sbohem, děvčátko, vycházející na gramofonové desce k osmdesátému výročí básníkova narození nám znovu připomíná nejen Wolkrovo dílo básnické, s nímž si rozuměly všechny dosavadní mladé generace, nýbrž i jeho lidský osud. Dvojhlas dopisů a veršů ukazuje pak více než zřetelně jednotu osobního a básnického, celistvost Wolkrovy lidské a umělecké osobnosti.