Vlaštovčí kopec

Chce to pořádnou kuráž, aby člověk dokázal zachránit sám sebe… V románu úspěšné spisovatelky Donny Everhartové z prostředí terpentýnářských pracovních táborů, ukrytých v hloubi borových lesů, se odehrává drsný i vášnivý příběh o lásce, přátelství a boji o přežití. Pohnuté osudy tří románových hrdinů svádí dohromady smůla, vlastní špatná rozhodnutí i zlomyslná náhoda.

Georgia, USA, 1932. Pracovní tábory na sběr a zpracování pryskyřice rostou jako houby po dešti. Dělníci tu dřou v drsných podmínkách, za prachbídnou mzdu, izolovaní v nedozírných lesích od zbytku světa, a tudíž zcela závislí na často hamižných a arogantních majitelích, kteří poskytují ubytování a stravu za nehorázné ceny. Pro mnohé z nich jsou však tato místa poslední a jedinou šancí.

Patří k nim i hlavní postavy tohoto příběhu, které se setkají v táboře, jehož jméno, Swallow Hill, se dá chápat buď jako „Vlaštovčí kopec“, nebo – a možná poněkud příhodněji – jako „kopec všeho příkoří, které je tu třeba spolknout“, aby člověk vůbec vydržel. Del, Rae i Cornelie zde postupně nacházejí i ztrácejí naději, dokud nepochopí, že chtějí-li zachránit holý život, musí se pokusit z tohoto domnělého azylu uniknout. Nejprve se ovšem musí vypořádat se svou minulostí…