Ženy

Z komentáře k původnímu LP albu 1118 2988 vydanému Supraphonem v roce 1982 a nyní vycházejícímu poprvé digitálně: Snad že svou matku ztratil už v osmi letech, snad že mu stále více časem chyběla a pořád ji hledal, její doteky, které "jsou na všem", barvy a linie, "aby si z nich složil obraz tratící se nenávratně", snad že poezie není než ženského rodu, ale určitě hlavně proto, že měl nekonečnou potřebu i schopnost něhy, básník František Halas (1901 - 1949) psal své dílo ve znamení plachého, ale vytrvalého obdivu a úcty k ženě....Halasova poezie už od prvních dochovaných básnických pokusů, od Smutné něhy, Vráceného prstýnku a Souchotinářky je dvornou službou ženě...vyniká ve vztahu k ženě a k ženám zvláštní pozorností a noblesou, jaká se kdysi přičítala urozeným rytířům, ale svou opravdovostí všecku feudální i pozdější šlechtu předčí a zahanbuje... Milan Blahynka